Odchod do penze v 65 letech? Uvidíme...
Vláda se, po drobných rozmíškách v koalici na toto téma, domluvila na zastropování odchodu do penze na 65 letech. Končí tak nejkontroverznější část projektu tzv. „malé důchodové reformy“ z dílny tehdejšího ministra MPSV Jaromíra Drábka, který fakticky prodlužoval věk odchodu do důchodu do nekonečna.
Tato příznivá zpráva pro všechen pracující lid má ovšem i své „ale“. Předně, odchod do penze v tomto věku se vztahuje nejdříve na ročníky narození 1965 (pro muže a ženy s jedním dítětem) – tedy až v roce 2030. A za tuto dobu se může ledacos změnit. Tento zákon totiž počítá i s revizí věku odchodu do důchodu podle toho, jak se bude vyvíjet naděje dožití. Za optimální stav považuje vláda to, aby důchodci prožili v penzi čtvrtinu svého života. Pokud se věk dožití bude zvyšovat, bude se posouvat, směrem nahoru, i tato výchozí hranice 65 let věku. Samozřejmě, může nastat i situace, kdy se lidé budou dožívat nižšího průměrného věku, pak by teoreticky měla poklesnou pod 65 let. Nyní se dožívají ženy 82 let, muži o 6 let méně. Nicméně, výpočet nebude brát ohled na pohlaví, proto si průměrný muž o čtvrtině života se statusem důchodce může nechat jen zdát.
Jsou tu však závažnější otázky, který tento zákon neřeší. Budou mít vůbec lidé 60+ možnost najít si adekvátní pracovní uplatnění? Pokud ano, budou stačit fyzicky i mentálně v zaměstnání s běžnou osmihodinovou (i delší) pracovní dobou a umět používat nejmodernější technologie? Nebo budou tito lidé utíkat do předčasných důchodů, jak se to děje v hojné míře již dnes… Jaká bude vůbec kvalita života v této „poslední čtvrtině“? Ostatně, tyto problémy je vhodné řešit již dnes, není to jen věc vzdálené budoucnosti v roce 2030.
autor: Jan Kubica
